V roce 1846 během jedné chmurné ekonomické konjunktury lidé v Paříži spotřebovali 6 milionů tuctů škeblí, to znamená víc jak 6 tuctů na osobu a rok. Když připustíme, že na 1 milion
obyvatel mělo ve skutečnosti přístup k luxusním výrobkům jen 200-250 000 lidí, tak alespoň 25 tuctů
snědli jednotlivci. Lidé
po mušlích šíleli, hlavně v restauracích. Nebyly uváděny na jídelním lístku, ale zvlášť (týkalo se
to dokonce i předkrmů). Často se stávalo, že jich lidé snědli kolem stovky, byla to neskutečná zábava! Mallarmé je v roce 1874 ve svém díle la Dernière Mode (Poslední způsob), podepsaném šéfem jedlíků
de Brébantem, nabízí na více způsobů: ostendský, marenneský nebo císařský.
Prebraté
Foto:
Benutzer:Darkone
0 komentárov:
Zverejnenie komentára